Léčebná hladovka 98 hodin – jednotlivé dny
Léčebná hladovka 98 hodin – jednotlivé dny
Úvod – hladovka den po dni
Moje čtyřdenní hladovka právě skončila – trvala zhruba 98 hodin, tedy o dvě hodiny déle než čtyři celé kalendářní dny. Nejprve si projdeme, jak probíhaly jednotlivé dny. Pak si řekneme, proč jsem hladovku ukončila, jaké zdravotní cíle se podařilo splnit a jaké ne, a jak to vypadá s odstupem deseti dnů. Důvody, které mě k hladovce vedly, jsou popsány v předchozím příspěvku Léčebná hladovka 98 hodin – cíle a příprava.
Den před hladovkou
Byla neděle a s rodinou jsme byli na výletě mezi 11:00 a 20:00.
Ráno jsem si dala asi 25 tablet směsi chlorella + spirulina, půl hodiny poté citronový fresh ředěný vodou asi 1 : 8, aby byla chuť příjemnější přidala jsem dvě lžičky medu. Asi v 9:00 jsem si dala ovesné vločky – asi 150 g a dva malé banány, celkem asi 200 g banánové dužiny. Toto jídlo mám vyloženě ráda – je příjemně sladké a vločky jsou také dobré. Snědla jsem dvě třetiny okurky. Mezitím jsem snědla asi dvě ředkvičky. V průběhu výletu jsem často pila.
Pak jsme byli v restauraci, kde syn nedojedl šťouchané brambory – nebyly moc dobré kvality, takže jsem jich jen trochu ochutnala. Poté jsem dojedla další okurku. Asi hodinu po jídle jsem si nahmatala tu bulku. Bohužel jsme pak asi dvě hodiny strávili v autě a další hodinu na nákupu – lepší by bylo strávit čas v přírodě na zdravém vzduchu.
1. den hladovky
Ráno jsem ještě jedla
Hladovět jsem začala 2. června asi v 9:30. Ráno jsem si dala opět chlorellu se spirulinou – asi 25 tablet. Kolem 9:00 jsem ještě snědla asi 250 g ledového salátu pro vyčištění střev.
Začátek hladovky
První den hladovění byl v pondělí, začala jsem v 9:30. Je léto – po skončení deště jsem vyrazila do přírody, kde jsem pracovala. Asi v 10:00 jsem se šla naposledy na velkou, ještě to šlo. Chvílemi se u mě objevovala únava, občas jsem usnula a neudělala jsem toho tolik, co bych si představovala. S sebou jsem měla dostatečnou zásobu vody a snažila jsem se často pít. Jednou jsem se napila uriny – stále má dobrou chuť. Asi od půl druhé do půl třetí jsem byla na cestě domů.
Návrat domů
Doma jsem pak pracovala u počítače. Při hladovění by měl člověk být co nejvíce venku – venkovní vzduch tělo čistí, zatímco vnitřní prostředí ho zanáší odpadem, jako je prach či výpary z průmyslových výrobků a vaření.
Procházka nebyla
Důležitá procházka se bohužel nekonala – nebyl čas ani příliš dobré počasí, neustále přeháňky. Venku jsem nicméně pobývala asi 4 hodiny, což není málo, ale pohyb nebyl tak velký, jak bych potřebovala.
Po zbytek dne jsem samozřejmě nic nejedla, jen pravidelně pila vodu vždy, když se mi objevilo sucho v ústech. Večer jsem si normálně vyčistila zuby bez pasty. Spát jsem šla asi ve 22:20, tedy o něco dříve než obvykle.
2. den hladovění
Spánek byl docela klidný. Dvakrát jsem se vzbudila, protože jsem potřebovala na záchod – přitom jsem se i napila vody.
Vstala jsem ve 4:55, byla jsem poněkud unavená. Napila jsem se vody a také uriny, která byla stále dobrá. Vážím se vždy asi čtyřikrát denně – vždy před klystýrem po vyčůrání a po klystýru a jeho vyprázdnění.
Procedura s klystýrem
S klystýrem jsem začala v 5:30. Rozhodla jsem se ho dělat venku – člověk nemusí řešit čištění koupelny a WC a navíc pobyt venku se počítá jako vycházka. Přinesla jsem 5 l vlažné vody v demižonu. Před klystýrem jsem se ještě šla vyprázdnit – bylo pěkné velké nazelenalé hovínko. To je dobře.
Pak jsem začala s klystýrem. Musela jsem použít náhradní nádobu – původní s úzkou hadičkou a úzkým zakončením do konečníku jsem nenašla. Použila jsem klystýrový vak z PVC bez ftalátů o objemu 3 l s gumovou hadicí. Při prvním klystýru nastaly problémy – hadička vyskočila z čepu a voda proudila ven. Musela jsem rourku vytáhnout a hadičku znovu nasadit. Po jednom litru roztoku byl tlak ve střevech již veliký a musela jsem klystýr ukončit. Do druhého klystýru jsem přidala asi 1 g vitaminu C v prášku – tělo si vitamin C neumí samo vyrobit.
Nezbytné koupání
Poté jsem se umyla a zaplavala v bazénu s přirozenou dešťovou vodou. Překvapilo mě, že mi vůbec nebyla zima – teplotu v bazénu odhaduji na 17 stupňů.
Cesta do města a vážné opomenutí
Pak jsem se chystala na cestu do školy a připravovala dětem svačinu. Jela jsem hodinu autem – byly velké zácpy a hodně zplodin, ale nedalo se nic dělat. Zjistila jsem, že jsem ve spěchu zapomněla přídavnou lithiovou baterii k notebooku venku na nabíječce bez jištění proti přebití. Musela jsem se pro ni vrátit – naštěstí baterie ještě přebitá nebyla.
Rozlítaný den a zase nebyl čas na vycházku
Počasí bylo nevlídné s občasným deštěm, venku jsem byla jen chvíli. Odpoledne jsem musela jet do Prahy pro syna – cesta trvá třičtvrtě hodiny tam i zpět. Na návratu zastávka v čínské restauraci, syn měl hlad. Po návratu domů jsem většinou pracovala na počítači. Ten den jsem se cítila o něco méně unavená než první den. Urina byla stále dobré chuti. Pokračovala jsem v pitném režimu. Spát jsem šla asi ve 22:15.
3. den hladovky
V noci jsem se asi jednou vzbudila na záchod. Vyspala jsem se lépe. Moč začíná být slabě kyselá. Vzbudila jsem se okolo 5. hodiny ranní.
Procedura s klystýrem
Opět jsem si dala dvojnásobný klystýr – do prvního trochu uriny, do druhého zase vitamin C. Opět jsem měla problémy a dostala jsem do těla asi jen 1 l, druhý klystýr byl lepší – asi 1,5 l vody. Udržení ve střevech bylo lepší, asi minutu. Vyprázdnění proběhlo poměrně dobře, zbylo jen asi 400 ml vody.
Zase do města
Poté opět škola. Měla jsem v plánu jet do Kauflandu na elektrokole – což by byla přesně ta doporučená vycházka – bohužel jsem zapomněla baterii pod terasou a cesta do kopce v horku by bez ní byla příliš náročná. Musela jsem tam jet autem a kvůli různým problémům jsem se tam zdržela přes dvě hodiny. Venku jsem tak byla jen hodinu a čtvrt. Odpoledne se zkazilo počasí a přišel déšť. V noci navíc přišla silná bouřka.
4. den hladovky
Hůře jsem se vyspala kvůli bouřce před půlnocí – maximálně čtyři hodiny. Uprostřed noci jsem musela znovu na záchod.
Procedura s klystýrem
Tentokrát se mi klystýr povedl – podařilo se mi do střev dostat dvakrát 2 l vody. Místo vitaminu C jsem dala šťávu z půlky citronu (podruhé přecezenou – v první dávce byly kousky dužiny). Šťávu dávám vždy do druhého klystýru, do prvního asi 400 ml uriny. Možná právě to pomohlo udržet větší množství vody ve střevech. Stále odcházejí zbytky – malé bobečky. Při kontrolním vážení jsem zjistila, že ve střevech zůstal přes litr vody, ale ta již nechce ven.
Pokračování 4. dne
Chuť uriny je již silně kyselá – nedokážu vypít více jak 100 ml a pak ji raději zapiju vodou. Po ranních přípravách jsme vyrazili jen do místní školy a vrátila jsem se zpět domů. Snažila jsem se být venku – trhala jsem plevel a kopřivy u plotu, poté jsem sekala trávu, ale po dvou hodinách mě zahnal déšť domů.
Tento den jsem musela vařit oběd. Ochutnala jsem rýži, ale důkladně jsem ji vyplivla a vypláchl si pusu, aby se nic nedostalo do žaludku. Poté jsem jela pro druhého syna ke škole.
Tento den jsem cítila velmi silnou pachuť v puse – opravdu nepříjemnou, musela jsem si často vyplachovat ústa. Nakonec jsem to již nedávala a začaly mě pobolívat zuby, které nejsou v nejlepším stavu. Dala jsem si trochu xylitolu – bolest zubů postupně ustala, ale i když jsem se sliny s xylitolem snažila vyplivovat, část se dostala do žaludku. To způsobilo několikahodinové nepříjemné pocity v žaludku – takové tlaky.
Šla jsem spát ve 22:20.
5. a poslední den hladovky
Hladovka byla v 10:30 ukončena prvním jídlem.
Procedura s klystýrem
Vstávala jsem asi ve 4:45 a pociťovala jsem velkou únavu. Tentokrát jsem si udělala klystýr bez uriny – ta byla pravděpodobně ještě kyselejší než předchozí den. Do druhé a třetí dávky jsem dala citronovou šťávu (přecezenou). Po prvním litru jsem to nevydržela a voda začala ze střev utíkat. Druhý klystýr byl ještě horší – dostala jsem do sebe jen 700 ml. Zbývalo dost vody, a tak jsem se po vyprázdnění rozhodla pro další dávku – ke konci vytékal hnědozelený hlen. Rozhodla jsem se pro čtvrtou dávku, abych tento hlen dostala z těla ven.
Ukončení hladovky
Ráno bylo chladno, navíc jsem připravovala přívěs na STK. Pak jsem jela se synem do školy a zpět – asi půl hodiny. Dnes cítím zvýšenou únavu. Chvíli jsem pracovala na počítači, pak sekala trávu přes hodinu – to mě hodně unavilo. Udělalo se teplo, vykoupala jsem se v bazénu a ukončila hladovku.
První jídlo: ředěná mrkvová šťáva (50 % vody), celkem 200 ml.
Po dvou hodinách jsem si dala druhé jídlo – zralé meruňky, asi 200 g. Po meruňkách jsem cítila pálení žáhy, dala jsem si trochu melounu. Jela jsem pro syna do školy a pak do pneuservisu vyměnit letní pneumatiky. Starý pneumatikář byl na zhroucení a trvalo mu hodinu vyměnit dvě pneumatiky. Čekaly jsme nejprve venku, pak uvnitř – cítila jsem dost velkou únavu.
Po návratu kolem 15:15 jsem si dala dvě větší jablka (300–400 g) v domnění, že mi přejde pálení žáhy. Kolem 17:00 se zdá, že ustupuje. Dala jsem si dva malé banány, dohromady asi 250 g. Váha skočila nahoru a drží se okolo 98 kg. Po 16:00 mě postihla silná únava – nemohla jsem ani pracovat na počítači a šla jsem si lehnout. Naštěstí se zdá, že únava ustupuje. Rovněž acidóza výrazně zeslábla.
Co hladovka pomohla vyřešit? Vyléčila nějaké zdravotní problémy?
Na hodnocení je ještě příliš brzy – bude to potřebovat několik dní až týdnů.
Během hladovění se alergie vůbec nevyskytla. Po skončení jsem dvakrát kýchla – bylo to v pneuservisu, nicméně vanul velmi silný vítr a okolí našeho města jsou samé louky s kvetoucí trávou.
Bulka na levé straně břicha podle očekávání nezmizela, ale aspoň přestala bolet. Váhu se samozřejmě nepodařilo snížit na 70 kg, ale pokles ze 105 kg na 98 kg je pěkný.
Jak to vypadá 9 dní po skončení hladovky?
Váhu se bohužel nepodařilo udržet – hmotnost se vrátila až na 103 kg a nyní se ustálila okolo 101 kg. Bohužel pak stačí dva bohaté dny a váha se může klidně vrátit na 104 kg.
Jak se stravuji? Stejně jako dříve – ráno si dám chlorellu a pak citronový fresh, několik dní jsem ale vynechala a místo toho jím třešně. Po nejméně pěti letech neúrody máme letos třešní dost.
Snažím se jíst téměř bezlepkově – ovesné vločky s banánem, žádné pečivo ani těstoviny. Místo pečiva jím kukuřičné chlebíčky nebo křupky, k tomu plátkový sýr, tavený sýr nebo mozzarellu. Občas trochu másla.
Alergie byla týden téměř nulová, a to i přes hlavní travní sezónu – to je velmi dobré, protože alergie je pro mě velké utrpení. Po osmi dnech začínají tropická vedra a trávy kvetou ještě více. Zatím jsem měla v pátek jen jeden menší alergický záchvat. Nesmím sníst příliš třešní najednou a vyhýbat se prachu – například stavebnímu.
Co se týče bulky u žeber – subjektivně mi přijde, že se malinko zmenšila. Každopádně dobré je, že už nebolí. Trávicí potíže ani bolesti hlavy se téměř nevyskytly – jeden den mi nebylo příliš dobře kvůli přílišnému cestování autem do Prahy a zpět. Příští týden plánuji další hladovku. Počkám, až skončí třešně – je mi jich líto nechat shnít.
Jak to vypadá 100 dní po skončení hladovky?
Uteklo skoro 100 dní a začíná podzim. Od skončení hladovky se toho mnoho událo. Další hladovku se zatím nepodařilo držet – období třešní se protáhlo na neuvěřitelných 40 dní a třešně dozrávaly a byly čím dál sladší.
Poté začalo melounové období, které hladovce moc nesvědčí. Ideální je totiž začít hladovku tehdy, kdy je málo jídla. Začátkem července jsme vyrazili na šestnáctidenní cestu do Norska. Na cestě se hladovět teoreticky dá, ale komplikuje to vyšší znečištění na silnicích, nebezpečí spánku za volantem a nutnost klystýrů, které vyžadují pomůcky i soukromí. Ve Skandinávii je bohužel hodně komárů, takže klid na procedury není snadné najít. Navíc bych nemohla ochutnat norské speciality – například kozí karamelový sýr. Váha se drží okolo 100 kg, což je daleko od ideálu 70 kg.
Po návratu z dovolené přišlo hodně práce – mimo jiné padlo rozhodnutí o nákupu a instalaci fotovoltaických solárních panelů. Překvapivě také padlo rozhodnutí o instalaci solárních panelů na ohřev teplé vody – sice poněkud pozdě, protože se blíží konec léta, ale panely leží pod terasou již 10 let.
