Léčebná hladovka 98 hodin – cíle a příprava
Léčebná hladovka 98 hodin – cíle a příprava
Úvod – kdo jsem, historie mojí váhy
Je mi 52 let a jmenuji se Dana.
Dlouhodobě bojuji s velkou nadváhou – pohybuji se mezi 102 a 106 kg při výšce 173 cm. Dlouhodobě znamená zhruba 15 let. Předtím jsem dalších 10 let měla rozkolísanou nadváhu v rozmezí 75 až 98 kg a ještě předtím, dalších 10 let, hmotnost kolísala mezi 62 a 93 kg vlivem různých diet – jejich dodržování i nedodržování. V ještě dřívějším období jsem se pohybovala mezi 80 a 94 kg. Do osmi let jsem měla normální váhu odpovídající věku, po devátém roce jsem začala rychle přibírat a ve třinácti jsem vážila zhruba 80 kg.
Časová osa:
- 1973–1981 normální váha podle věku
- 1981–1991 postupně rostoucí nadváha, 80–94 kg
- 1991–2002 velmi rozkolísaná hmotnost mezi 62 a 93 kg; minimum v roce 1997 bylo 62 kg
- 2002–2010 mírně rozkolísaná hmotnost mezi 75 a 98 kg
- 2010–2023 lehce narůstající, rozkolísaná váha 96–111 kg.
- 2023–2025 stabilnější, méně rozkolísaná hmotnost 99–106 kg
Moje pohybové aktivity za bývalého režimu a úraz
V dětství jsem se pohybovala méně – život v paneláku tomu nepřál. Otec byl zdravotně tělesně postižený s omezenou pohyblivostí, takže na túry a výlety se nejezdilo, chodily jsme jen na malé procházky. Na základní škole mě rodiče nepřihlásili do žádného sportovního kroužku, takže pohybu byl opět nedostatek. Na střední škole jsem dojížděla MHD, sem tam chodila pěšky, ale pokusy o běh a sport skončily zlomeninou kotníku.
Kolo – prostředek, jak uniknout z paneláku
Kolo jsem milovala už od dětství. Nejdřív to bylo dětské kolo, pak mi táta koupil Libertu – těžké kolo s přehazovačkou, dosti poruchové. Já ale toužila po Favoritovi, tehdy naprostém hitu. Viděla jsem, jak na něm jezdí strýc, a půjčil mi ho vyzkoušet. Favorit byl zelený a jelo se na něm parádně – byl lehký a dobře seřízený. Tehdy však dobrá kola nebyla k mání, k dispozici byla jen Ukrajina. Museli jsme se zapsat do pořadníku a čekat půl roku, možná i déle.
Když nás konečně vyzvali, stál Favorit asi 1 800 Kčs. Jenže byl to trochu zklamání – dodali nám modrého, ale s horším vybavením, než jsem čekala. Byl docela těžký a díky magnetu jsem zjistila, že je ze železa místo z duralu. Hliníkové byly jen berany. Místo šestikolečka bylo jen pětikolečko, převody nebyly tak rychlé a celková kvalita nebyla příliš dobrá – šlapadla zlobila, klínky dělaly problémy, vodítko přehazovačky bylo nakřivo a řazení bylo kostrbaté. Přesto jsem na něm 10 let jezdila i na delší výlety do 30 km.
Můj pohyb jako dospělé
V 90. letech jsem si pořídila moderní horské kolo – sice z druhé ruky, ale mnohem kvalitnější než předchozí Favorit. Jezdila jsem na něm v létě i v zimě, pokud nebyl sníh, na výlety za Praha. Můj rekord byl asi 103 km. Díky pohybu se mi dařilo alespoň částečně hubnout.
Později jsem jezdila na kole méně – kvůli pracovnímu vytížení a rodině. Po přestěhování z nížiny na vysočinu jižně od Prahy jsem na kole téměř přestala jezdit. Kopec u domu byl tak prudký, že jsem ho vždy musela vést pěšky, zpocená a unavená. A kopce byly všude v okolí, takže jakýkoliv výlet na kole byl velmi náročný.
Mám ráda turistiku
Už v dětství jsem ráda chodila na výlety, ale teprve po patnáctém roce jsem chodila na delší bez rodičů, kteří nechtěli. Když se pak kvůli kopcům stalo ježdění na kole příliš náročným, přešla jsem na vycházky a túry.
Zase hodně jezdím na kole
Všechno se změnilo v roce 2014, kdy jsem si nechala přestavět horské kolo na elektrokolo se zadním pohonem. Do velkých kopců nebylo úplně vhodné a motor se přehříval, ale přesto pomáhal. Asi za rok jsem si pořídila lepšího horáče a přestavěla ho sama na elektrokolo se středovým pohonem. To byla teprve paráda – do prudkého kopce šlo jet pohodlně, stačilo jen mírně šlapat. Začala jsem jezdit i do práce, 24 km jedním směrem. Dokonce jsem si pořídila vozík za kolo na náklad a ani s ním jsem neměla problém vyjet velký kopec.
Na elektrokole jezdím dodnes, ale už jen kratší trasy a méně často. Mám dvě děti, takže není moc volného času a bohužel musíme hodně jezdit autem.
Moje strava dříve
Z dnešního pohledu nezdravá strava. Táta vařil večer po práci. Jedli jsme rohlíky se sýrem a šunkou, hodně jsem jedla tavený sýr a pila hodně mléka – tehdy bylo v sáčcích a bylo ještě docela dobré. Často jsem bývala u babičky, kde prodávali mléko ve skleněných lahvích s fialovým víčkem, to bylo ještě lepší – klidně jsem ho vypila litr denně. Netušila jsem tehdy, jak může být škodlivé. Z vařených jídel jsem hodně jedla řízek s bramborami, bramborák s uzeninou, palačinky, občas špagety s masem nebo sýrem. Ze sladkostí koláče a buchty, některé i domácí. Na Vánoce nám babička z Moravy občas poslala cukroví, někdy dokonce i smaženého králíka. Zajímavé je, že jsme tehdy skoro nejedli čokoládu – buď nebyla, nebo nebyla dobrá, to si už přesně nepamatuji. Ze zdravé stravy jsem měla ráda loupané jablko, jahody, třešně a meloun, ale ty byly jen sezonně. Přes zimu zbyla jen jablka a kubánské pomeranče, ty jsem občas jedla také. Myslím, že mimo léto jsem snědla maximálně 300 g ovoce denně. Zeleninu jsem nejedla vůbec, nebo jen výjimečně mladou mrkev či zelený hrášek.
S příchodem nových informací ze Západu nastala kvalitativní změna stravy
Po revoluci se k nám dostaly informace o zdravém životním stylu a různých dietách. Začala jsem jíst zejména více ovoce, hlavně ke snídani. Často jsem držela ovocné diety, které měly částečný úspěch. Jejich nevýhodou je, že má člověk neustále hlad – ovoce a zelenina se rychle tráví a způsobují pocit hladu. Po skončení diety jsem trpěla přejídáním a váha se rychle vrátila zpět.
Rodina a děti
S narozením dětí se objevil další fenomén: moje děti jsou hubené a hodně nedojídají. Při rostoucích cenách potravin ze mě tak postupně vznikla dojídačka. Manžel je také štíhlý, málo jí a sport ho příliš neláká – to mi také nepomohlo. Pokud se doma něco uvaří, většinou zbyde a nakonec se musí vyhodit. Sedavé zaměstnání u počítače také přináší nedostatek pohybu a nárůst hmotnosti.
Nemoci, které bych chtěla léčit a vyléčit pomocí hladovky
Obezita má za následek zhoršení celkového zdravotního stavu.
Zhoršená činnost jater, trávicí obtíže
Prakticky posledních 15 let se moje obtíže zhoršují, ale první projevy zhoršení trávicího ústrojí jsem zaznamenala před více než 30 lety. Jedná se o zvláštní bolest hlavy doprovázenou nevolností – jen asi třikrát za život to u mě vedlo až ke zvracení.
Přesnou příčinu se mi nepodařilo zjistit, ale obtíže se mi často spouštějí po tučném jídle, hlavně masitém – jako katalyzátor může posloužit i smažený sýr. Stav pak zhoršuje pobyt v horším vzduchu ve městě nebo delší řízení auta. Naopak, co mi alespoň trochu pomáhá, je chlorella, ostropestřec nebo pankreolan užitý k jídlu. Játra mohou být mírně ztukovatělá, což zhoršuje jejich funkci při trávení. Já teda při Léčebné hladovce si odpočinu a mohou zregenerovat
Borelióza – ošklivá česká nemoc
V roce 1996 jsem se nakazila boreliózou při pobytu na pasece v lese. Tehdy po mně lezlo i několik desítek klíšťat, z nichž asi 10 se přisálo. Na stehně se mi udělala červená skvrna, která se šířila do okolí – v centru postupně docházelo k vyblednutí a skvrna se rozrůstala nahoru směrem k tříslu a dolů ke kolenu a postupně pod koleno na lýtko. Trvalo to asi půl roku.
Lékařka mi tehdy předepsala antibiotika, ale já je skoro nebrala – tehdy jsem byla silnou odpůrkyní léků. Po třičtvrtě roce se erythema migrans dostala skoro až pod lýtko a druhá část až k tříslu. V červnu jsem odjela k moři do Bibione. Byla jsem tehdy hubená, hodně jsem sportovala a koupala se v moři. Ke konci pobytu se ochladilo a já zjistila, že skvrna zmizela. Tehdy jsem praktikovala různé léčebné metody – otužování, urinoterapii a podobně. Druhé ani třetí stádium nemoci se u mě neobjevilo.
Moje teorie je, že borelióza nesnáší vysoké dávky vitaminu C. Od 90. let až dodnes jím stále hodně ovoce, hlavně dopoledne, často i citrusy. Mohly tak boreliózu potlačit – těžko říci, zda úplně, nebo někde přežívá. V průběhu dalších 25 let jsem se jednou, možná i vícekrát znovu nakazila. Test mi dělali pouze jednou – výsledek ukázal silné protilátky, což by mohlo naznačovat určitou imunitu.
Proto i v průběhu léčebné hladovky chci dodávat tělu vitamin C ve formě prášku nebo citronové šťávy, případně přidaný do klystýru.
Mohla by se o mě pokoušet rakovina
Ano, je to tak. Strýc, babička, vzdálenější bratranec, vzdálenější teta i prateta – všichni zemřeli na rakovinu ve věku 48 až 65 let a všichni si stěžovali, že je doktoři špatně léčili. Jedině má sestřenice rakovinu dlouhodobě přežila – měla ji před čtyřicítkou, vzali jí kvůli tomu štítnou žlázu. Myslím, že výrazně změnila životní styl, jí a žije zdravěji.
Již několik let si nahmatávám v podkoží vlevo tam, kde jsou dolní žebra, bulku o průměru asi 1,5 cm. Bulka se v průběhu let nezvětšovala. Ovšem před několika dny nastala změna – začalo mě to v místě bulky zvláštně bolet, takový tlak pod žebrem. Nebolí to stále, ale začnu to cítit během dne, často po obědě. Občas se mi udělá špatně na zvracení při náhlém pohybu v břiše. To by mohlo naznačovat nějaký nádor, možná je to ale i kýla. Bojím se s tím jít k doktorovi, aby to neskončilo operací nebo nedejbože chemoterapií, na kterou se tak často umírá.
Moje domněnka je, že pokud budu držet léčebnou hladovku dostatečně dlouho a opakovaně, hladové tělo by nádory mělo sežrat a vrátit organismus do zdravějšího stavu. K tomu by ale mohlo dojít až při poklesu váhy pod 70 kg, možná i k 60 kg.
Pokud s tím rychle něco neudělám, může to špatně dopadnout a případný nárůst nádorů by se dostal mimo mou kontrolu.
Zhoršení sluchu
Letos v únoru se u mě objevila dočasná ztráta sluchu v levém uchu, která trvala více než měsíc. Vznikla pravděpodobně při letu letadlem nebo díky čtyřnásobnému přejezdu hor vysokých přes 2 000 m v průběhu 10 dnů. Jak přesně zmizela, nevím – ale slyším opět dobře.
Za poslední rok jsem si opravila zuby a podařilo se mi snížit jejich kazivost díky xylitolu a vitaminu D. Nicméně některé zuby jsou opraveny jen dočasně – kořeny byly tak zkažené, že plomba na nich dlouho asi nevydrží a nakonec bude potřeba je vytáhnout. Tady musíme narovinu říci, že léčebná hladovka zuby nezachrání.
Zhoršený zrak
Během pěti let se mi postupně zhoršil zrak natolik, že nosím brýle 1,5 dioptrie na čtení. Za poslední rok se vada více nezhoršila, aspoň mi to tak přijde. Zde si nemyslím, že by mi léčebná hladovka vrátila původní zrak.
Zhoršená pohyblivost
Kvůli vysoké váze se hůře a pomaleji pohybuji. Hůře se mi vstává z postele nebo ze země, nedokážu se vyšplhat na laně ani na tyči a lezení po lešení nebo stromě by mi šlo lépe s nižší váhou. Zde léčebná hladovka určitě pomůže.
Únava a spavost
Už dopoledne cítím mnohdy únavu, někdy dokonce usnu. Únava během dne výrazně zhoršuje můj pracovní výkon. Obsluha velkého množství tuku tělo zatěžuje a mozku nezbývá dostatek energie. Únava je velmi nebezpečná za volantem – tomuto tématu se budu věnovat v samostatném článku. Zde léčebná hladovka může pomoci.
Alergie, senná rýma
Asi od deseti let věku trpím hodně na pylovou alergii. Pravidelně se spouští kolem 1. června, kdy začínají ve velkém kvést trávy. Objevuje se úporné svědění očí, vodnatá rýma a kýchání – někdy tak úporné, že přechází ve slabé astma. To mi zhoršuje pracovní výkonnost a nutí mě neustále smrkat. Svědění očí je tak prudké, že si je mnohdy musím mnout, což stav ještě zhorší a hůře pak vidím.
Zajímavé je, že alergie se mi spouští nebo zhoršuje i po jídle – dokonce i po jablku, třešních nebo jiném ovoci. Snad by se to dalo vysvětlit tím, že ovoce stimuluje imunitu a dochází k nastartování alergické reakce. K částečnému uklidnění alergie dochází většinou až po mém vyčerpání.
Jako skrytá příčina alergie však může být lepek, na který mám prokázanou intoleranci.
Při léčebné hladovce bývá alergie výrazně mírnější, ale nezmizí úplně.
Léčebnou hladovku nedržím poprvé
Léčebnou hladovku jsem držela již před několika lety – asi šestidenní. A pak zhruba jednou do roka si troufnu na jedno až dvoudenní hladovění.
Zkušenosti s hladovkami
Pozitiva:
- lépe mi to myslí
- necítím se unavená
- alergie zeslábne
- nejsou trávicí obtíže
- nemusím se starat o jídlo, ušetřím čas i peníze
- většinou kratší potřeba spánku
- při teplém počasí tolik netrpím horkem
Pociťovaná negativa:
- Pocit hladu – hlad je stálý, ale není úporný a není mi z něj špatně. Doporučuji ho tlumit častým pitím vody, případně uriny.
- Časová náročnost – procedury spojené s hladovkou vyžadují čas: klystýry, doporučená dvouhodinová procházka, každodenní koupání, častější odpočinek.
- Větší žízeň – to je normální. Pijte co nejvíce vody, aby moč byla světlá.
- Příprava vody zbavené těžké vody – pokud chcete větší účinek hladovky, někteří autoři ji doporučují. Příprava zabere čas i energii.
- Pití uriny – léčebný průběh hladovky lze urychlit pitím uriny, ale někteří lidé to odmítají, protože jim od malička vštěpovali, že moč je odpad. Moč lze přidat do klystýru jako poslední dávku – vyhnete se tak jejímu pití, ale účinek se přesto projeví. Chuť uriny se v průběhu hladovky zhoršuje, bývá velmi kyselá a hustá. Pijte jen malé množství nebo ji přidejte do klystýru a snažte se pít více vody.
- Vaření pro rodinu – ušetřit čas spojený s jídlem by bylo příjemné, jenže v mém případě to nefunguje. Mám doma hladové děti a manžela, který neřídí auto, takže nákupy musím zajišťovat i po dobu hladovky, někdy dokonce i vaření. Platí pak pravidlo, že jídlo nesmím ani ochutnávat. Pokud je to nutné, například kvůli slanosti, musím ho hned vyplivnout a důkladně si vypláchnout ústa čistou vodou nebo urinou. I tak se nějaké molekuly jídla do žaludku dostanou a mohou narušit klidový režim – může se objevit bolest žaludku nebo různý tlak, zejména u mastného jídla.
- Klystýr – při hladovce je téměř vždy nezbytný, jednou až dvakrát denně. Tím, že nejíte, zůstanou zbytky předchozí potravy ve střevech, neposouvají se dál, dochází k jejich hnilobě a vzniku zdravotních obtíží jako plynatost nebo bolesti hlavy. Zbytky stolice se mohou objevovat i po 5 dnech hladovky. Ranní klystýr je nezbytný, večerní je na zvážení podle aktuálního zdravotního stavu. Klystýr je časově náročný – minimálně hodina, pro zkušenější možná i půl hodiny.Tip:nádobka s vodou by měla být asi 1 metr nad vaším bříškem, hadičku i konečník si nezapomeňte pořádně namazat jedlým olejem, jinak vás zasouvání může bolet.
- Dřívější vstávání – kvůli rannímu klystýru je nutné vstávat dříve.
- Pocit slabosti – při hladovce se může dostavit.
- Pocit chladu – hladovku je výhodnější držet v létě. Bohužel bez ní většinou tak dlouho zdraví nevydrží, takže ji občas potřebujeme i v zimě.
- Zápach z úst
- Slabá bolest hlavy
- Kyselá moč
Postup při léčebné hladovce z mé zkušenosti
Příprava na léčebnou hladovku
Pro lepší výsledky a menší vedlejší účinky je potřeba se na hladovění připravit – jak tělo, tak technické zázemí.
Příprava těla
Minimálně jeden den před začátkem léčebné hladovky je potřeba držet speciální dietu: jíst jen čerstvé ovoce a zeleninu. Jako poslední jídlo doporučuji zelený salát – například ledový, hlávkový nebo římský. Možné je jíst také pampeliška nebo mladé lístky lípy. Tato zelenina je ideální k pročištění střeva. Lze přidat i oloupané, dobře rozžvýkané okurky. K poslednímu jídlu je vhodné přidat probiotikum. Poslední den nejíst nic tučného, ani ořechy či olej.
Léčebná hladovka – zdravotní pomůcky
Pokud hladovíte poprvé, je potřeba mít připraveny zdravotní pomůcky, především klystýr. Materiál, ze kterého je vyroben, by neměl obsahovat PVC. Dále doporučuji opatřit si probiotika, vitamin C v prášku a několik citronů.
Digitální váha je nezbytnost pro léčebnou hladovku
Pro sledování váhy v průběhu hladovky je důležité mít osobní váhu – doporučuji digitální s přesností alespoň 0,1 kg. Lze použít i starou decimálku, ta bývala také přesná. Váhu je vhodné čas od času kalibrovat, tedy porovnat s jinou váhou s vysokou přesností – například s váhou u lékaře.
Proč je vážení důležité
Pokud je cílem léčebné hladovky zhubnout, přesná váha je opravdu klíčová. Vážení je důležité i v průběhu jednotlivých procedur. Například se zvážíte před klystýrem a po něm – váha po klystýru by měla být nižší nebo stejná. Stává se ale, že je výrazně vyšší, mnohdy i o více než 1 kg. To znamená, že ve vás zůstalo více než litr vody a s ním i škodliviny, které se resorbují zpět do krevního oběhu. Je proto potřeba pokusit se o další vyprázdnění, případně provést další klystýr.
Zkušenosti z předchozích léčebných hladovek
Léčebná hladovka znamená snížení váhy po 1. dni asi o 2 kg, poté klesá přibližně 0,5 až 1 kg denně. Po 5 dnech by pokles měl být asi 300 gramů denně. Pokud vážíte méně, budou přirozeně poklesy proporcionálně menší. Problematický je vždy návrat na normální stravu.
Konkrétní léčebná hladovka
V dalším příspěvku podrobně popíši skutečnou hladovku, její průběh, pocity, problémy i to, jak a proč skončila a jakých úspěchů jsem dosáhla.
Den před léčebnou hladovkou
Byla neděle a s rodinou jsme byly na výletě od 11:00 do 20:00 hodin.
Ráno jsem si dala asi 25 tablet směsi chlorella a spirulina, půl hodiny poté citronový fresh ředěný vodou přibližně 1 : 8 a asi dvě lžičky medu, aby byla chuť příjemnější.
Asi v 9:00 jsem snědla ovesné vločky (asi 150 g) a dva malé banány (asi 200 g dužiny). Tohle jídlo mám vyloženě ráda – je příjemně sladké a vločky jsou výborné. Kolem 12:00 jsem snědla dvě třetiny okurky a mezitím dvě ředkvičky. V průběhu výletu jsem hodně pila.
Poté jsme byly v restauraci, kde syn nedojedl šťouchané brambory. Nebyly moc dobré kvality, tak jsem trochu snědla a zbytek zapila další okurkou. Asi hodinu po tom mě začalo bolet na levé straně, tam kde mám tu bulku. Bohužel jsme pak asi dvě hodiny strávili v autě a další hodinu na nákupu – lepší by bylo zůstat v přírodě na zdravém vzduchu.
Popis průběhu léčebné hladovky je velmi obsáhlý – pokračování najdete v dalším příspěvku: Léčebná hladovka 98 hodin – jednotlivé dny.
